Beuroni představují odnož benediktinských mnichů, která vznikla v druhé polovině 19. století v reakci na tvrdá sekularizační opatření Napoleona ve Francii a Bismarcka v Prusku. Benediktinští mniši tehdy odešli do okolních zemí a v roce 1861 se dva z nich vrátili do Německa s cílem obnovit klášterní život podle benediktinského hesla Ora et labora. Usídlili se v obci Beuron, která záhy dala název celému hnutí.

Beuronští mniši kladli velký důraz na umělecké pojetí víry a pečlivě malovali své svaté i zdobili veškeré užitné i rituální předměty. V Čechách osídlili v roce 1880 klášter Emauzy a těšili se přízni Pražanů i mecenášů. Dokonce natolik, že kardinál Schwarzenberg pozval do Čech i jeptišky z beuronského kláštera Nonnberg, aby zde založily ženský řád.

BEURONSKÝ SKVOST

Nápad zaujal hraběnku Gabrielu Sweerts-Sporck, která poskytla 1 milion zlatých na stavbu nového kláštera, který dostal jméno podle jejího patrona. Jako vhodné místo byl vybrán viniční svah nad Smíchovem, obcí blízko Prahy. Za čtyři roky (1888–1891) byl rozsáhlý komplex hotový, výzdoba pokračovala ještě do první světové války. Jeho podoba vychází z belgického kláštera Maredsous, který se tehdy dokončoval.

Na pražské stavbě se podíleli právě mniši z Belgie, Gislen Béthun a Hildebrand de Hemptinne, kteří do kláštera sv. Gabriela zakomponovali mnoho stejných prvků ze své předchozí stavby. Jak upozorňuje David Wagner, nejedná se o čistě beuronský styl, protože stavba je spíše kombinací novorománského a novogotického slohu. O to víc se beuronský kánon uplatnil ve vnitřní bohaté výzdobě.

Dostatek movitých donátorů, resp. donátorek z řad šlechty zajistil velkorysé finanční prostředky na provoz i bohatou vnitřní výzdobu kostela i kláštera. Vytvořil ji malíř Peter Dezider Lenz a podílely se na ní samy sestry pod dohledem mnichů z Emauz a belgických architektů stavby.

Z KLÁŠTERA POŠTOU

Do kláštera se nastěhovalo 16 zakládajících řádových sester a postupně přibývaly další, především německé národnosti. Z celkem 134 sester jich bylo z německých šlechtických rodin žijících v Čechách jen pět, k české národnosti se přihlásily dvě. O mnohých se však nedaly dohledat podrobnější informace. Většinová německá příslušnost určila do velké míry odmítavý postoj okolí po první světové válce a rozhodnutí řádové abatyše areál v roce 1919 prodat Ministerstvu pošt a telegrafů a odejít se všemi sestrami do Bertholdsteinu.

Za spíše symbolickou cenu si řád vymínil uchovat kostel Zvěstování Panny Marie otevřený pro veřejné bohoslužby. Ministerstvo v klášteře zřídilo Poštovní úřad šekový a posléze Poštovní spořitelnu, které zde měly do roku 1931 kanceláře i trezory cenin, pak zde fungovalo Poštovní muzeum (do roku 2012), po druhé světové válce Poštovní poukázková ústředna, v roce 1998 Ředitelství pošt.

Historický areál měl ale vysoké nároky na údržbu a potřebám České pošty už nevyhovoval. Od roku 2016 se jej proto snažila prodat ve veřejných dražbách. Úspěšná byla až ta čtvrtá, kdy komplex koupila za 353 milionů Kč společnost Cimex Invest, která má s obnovou historických památek bohaté zkušenosti (například v Karlových Varech zrekonstruovala Poštovní Dvůr).

„Poslední dva roky pošta budovy ani netemperovala, čímž se ještě více poničily místnosti a fragmenty původních fresek. Do kostela zatéká střechou. Nejprve jsme proto provedli zevrubný průzkum areálu s cílem minimalizovat další škody, zprovoznili jsme páteřní elektřinu a výtahy a teď provádíme podrobný průzkum s památkáři a architekty,“ popisuje Marta Pražáková, investiční ředitelka společnosti Cimex.

Jen ostraha a minimální vytápění stojí ročně přes milion korun, proto areál pronajímají filmařům, uspořádat zde můžete i firemní večírek, různé prezentace, koncerty nebo svatbu s obřadem v kostele, církevním i světským. Možná jste sem zavítali během Designbloku nebo na Mercedes-Benz Prague Fashion Week.

CELY I RAJSKÁ ZAHRADA

Budova kláštera sv. Gabriela zabírá 16 000 m2 a i po sto letech je většina prvků původních, celková rekonstrukce je proto nevyhnutelná. Nejstarší je kostel, který přiléhá k hlavnímu traktu s klauzurou, refektářem a kuchyní a kapitulní síní s křížovou chodbou kolem rajské zahrady, v patře se nachází knihovna, skriptorium a cely. Později jej doplnilo levé křídlo s menší rajskou zahradou a dvěma patry sálů.